Výbor z esejistické a teoretické tvorby francouzského autora Bertranda Schmitta (1967) zahrnuje texty, jež byly publikovány v českých překladech časopisecky či jako doslovy a texty do katalogů a sborníků. Tento absolvent pařížské Sorbonny vnáší do současného českého uměnovědného prostředí prvky či hlediska, která jsou v jistém směru a stupni ve Francii stále aktualizovaná, zejména pokud jde o interpretační vhled do podstaty a struktury imaginativní tvorby jako takové: nepracuje v duchu dominantní postmoderní dikce a rétorické skladby – preferuje a rozvíjí zejména kontexty levicového diskursu, jak je založili G. Bataille, G. Debord či J. Baudrillard ad. –, sleduje linie imaginativního myšlení a jeho sebereflexe vztahující se nejen k tradici francouzského surrealismu (zejména kritická exegeze a revalorizace Bretonových teoretických konceptualizací), ale je pro něho přinejmenším stejně významné analyzovat hlediska historicky paralelní a odlišná. Například nikoli běžně rutinní interpretační úsilí vztahující se k odkazu autorů sdruženým ve skupině Le Grand Jeu, speciálně pak k Josefu Šímovi. Při vší nezpochybnitelné erudici, s níž komentuje, interpretuje a reinterpretuje umělecká díla či názorová stanoviska minulá (Breton, Bataille, Artaud, Daumal, Toyen atd.) anebo zcela současná (Eva a Jan Švankmajerovi aj.) stojí za zmínku, že B. Schmitt značně narušuje stereotypní představu francouzského intelektuála, jenž v postmoderní sebestřednosti autonomní říše slov a jazyka „zaměňuje sémantiku za syntax“ s neblahými následky hraniční destrukce smyslu. A protože tento autor je zároveň významným básníkem, jeho analytický jazyk je kontaminován ataky imaginace, umožňujícími mu empatický vhled do světa sourodých autorských individualit.
*
Ukázka z eseje „Bretonova cesta za Zlatem času, nebo mimo čas?“:
Mladí básníci sjednocení kolem Bretona na začátku dvacátých let se ale na čas připojili k Dada nikoliv pro občasné avantgardní či modernistické aspekty tohoto hnutí, ale protože ve výkřiku, který v roce 1917 zazněl ze Švýcarska, uprostřed nejmodernější a technicky nejrozvinutější války, jakou dosud člověk poznal, vycítili ozvěnu mnohem starší revolty: revolty člověka jako přírodní bytosti bojující proti moderní, technologické, ničivé a smrtonosné civilizaci. Breton a jeho přátelé rovněž seznali, že dadaistická revolta se – snad ještě podstatněji – vymezovala vůči historickému a časovému determinismu, do nichž měla být uzavřena budoucnost lidstva. Erotické a silně sarkastické mechanismy Marcela Duchampa či Francise Picabiy představovaly karikatury mechanizované civilizace: civilizace Kruppů, Schneiderů, Renaultů, Citroënů, kteří válku vyprodukovali a zásobovali. V radikální kritice utilitární, technologické a kvantitativní koncepce pokroku surrealismus pokračoval. Hrůzy druhé světové války (vyhlazovací tábory, atomová bomba) tento postoj ještě zesílily.
[…] Surrealisté navrátili praktickou, efektivní a aktuální účinnost heterogenním a esoterickým prvkům, pocházejícím z různě vzdálené minulosti, a tím odsoudili totalitní vizi jednosměrného pokroku. Především ale ukázali, že čas je tvořen mnoha vrstvami, které se zároveň překrývají a proplétají; že minulost, přítomnost a budoucnost se protínají, oplodňují, reagují na sebe; že události se mohou odehrávat cyklicky, nelineárně či po dráze křivky; že se čas může někdy dokonce „obrátit“ a že vynoření „okamžiku“ je se svou zjevující schopností stejně tak nositelem paměti (reminiscencí, osvětlení či odhalení minulosti) jako vidoucí vize (jasnozřivé vize budoucnosti).
OBSAH
I. Surrealismus
Poryvy větru v rodokmenech Bretonova cesta za Zlatem času, nebo mimo čas?
Člověk, ten nezměnitelný snivec (Krátká úvaha o surrealismu a snu)
Přijetí a odmítnutí automatického poselství
Surrealismus ve službách revoluce: nemožná dialektika?
Polymorfní tváře ženy-dítěte
Několik anagramů těla André Breton a magické umění Křik ještěrky
Od snu ke snu, stačí jen otočit klikou
Touha po filmu neboli schopnost imaginace (Surrealisté a film)
II. Okolí surrealismu
Vynález nového pohledu
Na Sever
Fernando Arrabal, Claudel a Kafka
Vysoká hra aneb Jistý mýtus nenávratného
Uvnitř spirály Vysoké hry
Georges Bataille aneb Ekonomie Zla
Člověk stojící – bez hlavy – obě nohy v bahně
Krutost, zjemnělost a abstrakce umění stolničení
III. Konec civilizace?
Konec civilizace? A co dál?
Abstrakce pozitivního aneb Fetišismus
O obou koncích vodítka
Tys bláto dala mi, já v zlato změnil je
Ediční poznámka
O autorovi
prodejní cena: 189.- Kč