"Posbírané básně" Michala Jůzy jsou uceleným souborem, který mapuje a připomíná autorovu výlučnou uměleckou činnost na konci minulého a počátku tohoto milénia. Nalezneme zde nejen pestrou paletu literárních žánrů a útvarů, ale i připomínku autorovy výtvarné tvorby. Hned v prvním oddílu se například objevují jak Jůzovy verše z devadesátých let či výpisky ze čtenářského deníku, tak i poznámky, týkající se magického prostředí pražské Zlaté uličky, kde si manželé Jůzovi zřídili hrnčířskou dílnu. Do druhé části knihy pak Jůza zařadil především své příspěvky do revue Analogon, v nichž v nonsensové podobě, se surrealistickým nadhledem i humorem a s neobyčejným vnitřním zanícením komentuje některé vlastní mystifikační vize, dále přidává neočekávané perzifláže, rozebírá záznamy snů, vyjadřuje se k problematice fetišismu nebo zcela vážně uvažuje nad kategorií smrti, která doprovází, zasahuje i ovlivňuje život člověka nejrůznějšími asociacemi.