Znamení surrealismu

Znamení surrealismu: Eseje o surrealismu, Vysoké hře, art brut  a jiných moderních mýtech
Bertrand Schmitt
Znamení surrealismu
Eseje o surrealismu, Vysoké hře, art brut a jiných moderních mýtech

Objednat na kosmas.cz

Výbor z esejistické a teoretické tvorby francouzského autora Bertranda Schmitta (1967) zahrnuje texty, jež byly publikovány v českých překladech časopisecky či jako doslovy a texty do katalogů a sborníků. Tento absolvent pařížské Sorbonny vnáší do současného českého uměnovědného prostředí prvky či hlediska, která jsou v jistém směru a stupni ve Francii stále aktualizovaná, zejména pokud jde o interpretační vhled do podstaty a struktury imaginativní tvorby jako takové: nepracuje v duchu dominantní postmoderní dikce a rétorické skladby – preferuje a rozvíjí zejména kontexty levicového diskursu, jak je založili G. Bataille, G. Debord či J. Baudrillard ad. –, sleduje linie imaginativního myšlení a jeho sebereflexe vztahující se nejen k  tradici francouzského surrealismu (zejména kritická exegeze a revalorizace Bretonových teoretických konceptualizací), ale je pro něho přinejmenším stejně významné analyzovat hlediska historicky paralelní a odlišná. Například nikoli běžně rutinní interpretační úsilí vztahující se k odkazu autorů sdruženým ve skupině Le Grand Jeu, speciálně pak k Josefu Šímovi. Při vší nezpochybnitelné erudici, s níž komentuje, interpretuje a reinterpretuje umělecká díla či názorová stanoviska minulá (Breton, Bataille, Artaud, Daumal, Toyen atd.) anebo zcela současná (Eva a Jan Švankmajerovi aj.) stojí za zmínku, že B. Schmitt značně narušuje stereotypní představu francouzského intelektuála, jenž v postmoderní sebestřednosti autonomní říše slov a jazyka „zaměňuje sémantiku za syntax“ s neblahými následky hraniční destrukce smyslu. A protože tento autor je zároveň významným básníkem, jeho analytický jazyk je kontaminován ataky imaginace, umožňujícími mu empatický vhled do světa sourodých autorských individualit.

*

Ukázka z eseje „Bretonova cesta za Zlatem času, nebo mimo čas?“:

Mladí básníci sjednocení kolem Bretona na začátku dva­cátých let se ale na čas připojili k Dada nikoliv pro občasné avantgardní či modernistické aspekty tohoto hnutí, ale pro­tože ve výkřiku, který v roce 1917 zazněl ze Švýcarska, upro­střed nejmodernější a technicky nejrozvinutější války, jakou dosud člověk poznal, vycítili ozvěnu mnohem starší revolty: revolty člověka jako přírodní bytosti bojující proti moderní, technologické, ničivé a smrtonosné civilizaci. Breton a jeho přátelé rovněž seznali, že dadaistická revolta se – snad ještě podstatněji – vymezovala vůči historickému a časovému de­terminismu, do nichž měla být uzavřena budoucnost lidstva. Erotické a silně sarkastické mechanismy Marcela Duchampa či Francise Picabiy představovaly karikatury mechanizované civilizace: civilizace Kruppů, Schneiderů, Renaultů, Cit­roënů, kteří válku vyprodukovali a zásobovali. V radikální kritice utilitární, technologické a kvantitativní koncepce po­kroku surrealismus pokračoval. Hrůzy druhé světové války (vyhlazovací tábory, atomová bomba) tento postoj ještě ze­sílily.

[…] Surrealisté navrátili praktickou, efektivní a aktuální účin­nost heterogenním a esoterickým prvkům, pocházejícím z různě vzdálené minulosti, a tím odsoudili totalitní vizi jednosměrného pokroku. Především ale ukázali, že čas je tvo­řen mnoha vrstvami, které se zároveň překrývají a proplétají; že minulost, přítomnost a budoucnost se protínají, oplod­ňují, reagují na sebe; že události se mohou odehrávat cyk­licky, nelineárně či po dráze křivky; že se čas může někdy dokonce „obrátit“ a že vynoření „okamžiku“ je se svou zje­vující schopností stejně tak nositelem paměti (reminiscencí, osvětlení či odhalení minulosti) jako vidoucí vize (jasnozřivé vize budoucnosti).

OBSAH

I. Surrealismus

Poryvy větru v rodokmenech Bretonova cesta za Zlatem času, nebo mimo čas?

Člověk, ten nezměnitelný snivec (Krátká úvaha o surrealismu a snu)

Přijetí a odmítnutí automatického poselství

Surrealismus ve službách revoluce: nemožná dialektika?

Polymorfní tváře ženy-dítěte

Několik anagramů těla André Breton a magické umění Křik ještěrky

Od snu ke snu, stačí jen otočit klikou

Touha po filmu neboli schopnost imaginace (Surrealisté a film)

II. Okolí surrealismu

Vynález nového pohledu

Na Sever

Fernando Arrabal, Claudel a Kafka

Vysoká hra aneb Jistý mýtus nenávratného

Uvnitř spirály Vysoké hry

Georges Bataille aneb Ekonomie Zla

Člověk stojící – bez hlavy – obě nohy v bahně

Krutost, zjemnělost a abstrakce umění stolničení

III. Konec civilizace?

Konec civilizace? A co dál?

Abstrakce pozitivního aneb Fetišismus

O obou koncích vodítka

Tys bláto dala mi, já v zlato změnil je

Ediční poznámka

O autorovi

 

prodejní cena: 189.-  Kč

Cena
249 Kč
Stav
V prodeji